Prevence
Stále častějším problémem dnešní doby je neustále zhoršující se stav chrupu lidské populace. V 80. letech byla pro dosažení stabilního příjmu fluoru, jako základního stavebního kamene zubní skloviny, prováděna plošná fluoridace pitné vody, a to zejména ve velkých městských aglomeracích. Dětská populace docházela na pravidelné preventivní prohlídky, které byly zajištěny sítí ordinací školních praktických stomatologů. Transformací zdravotnictví došlo ke zrušení sítí školních stomatologů a zdravotní péče o chrup dítěte je už zajišťována jen prostřednictvím rodiny a praktického stomatologa u kterého je rodina zaregistrována. Tímto zásahem došlo k situaci, že část dětské populace přestala pravidelně navštěvovat stomatologickou ordinaci. Na počátku 90. let byla zrušena i plošná fluoridace pitné vody a fluor obsažený v přijímané potravě už nestačí pokrýt potřebu organismu. Výzkumným problémem stanoveným v této práci je nalezení souvislostí mezi věkem a vědomostmi o správných postupech ústní hygieny, jejich používání v každodenním životě a vlivu na výskyt a frekvenci zubního kazu. Domnívám se, že horší stav chrupu se projeví u starších lidí a především u dětí. Tento předpoklad opírám o statistiky provedené ve stomatologických ordinacích Českou stomatologickou komorou a Ústavem zdravotnických informací a statistiky České republiky.
Zubní kaz není dědičnou nemocí a za jeho vznik může nedodržování správné zubní hygieny a špatné stravovací návyky. Za vznik kazu jsou odpovědné mikroorganismy zubního povlaku, které štěpí cukry na kyseliny narušující sklovinu. Největší riziko představují lepkavé pochoutky, protože ulpívají na zubech, například cucavé bonbóny, marmeláda a sušené ovoce, řekla novinářům lékařka Lenka Tůmová. Pokud se konzumaci sladkostí člověk nemůže ubránit, pak je lepší, když si je dá hned po hlavním jídle. Celodenní mlsání vede k neustálému omývání zubů kyselinami. Lékaři varují také před podáváním sladkých šťáv a čajů dětem. Vůbec nejhorší je, když děti pijí sladké tekutiny v noci, kdy se tvoří méně slin.
Zubní prevencí a orálním zdravím označujeme zdraví týkající se našich úst. Každý z nás si určitě přeje krásný a široký úsměv, při kterém nemusí v ústech nic skrývat a naopak dává svůj temperament a radost celému světu na odiv. Zdravé zuby nám dovolí bez bázně a hany pokousat i ten nejtužší steak včetně kuchaře, který nám jej tak připravil. Zdravé, bledě růžové, nekrvácející dásně už jen doplní přirozenost našeho úsměvu. Na druhé straně smát se na celé kolo nemusíme, steak si můžeme patřičně zjemnit v mixéru a rudá barva zduřelých dásní je možná také jen otázkou vkusu. 98% dospělého obyvatelstva trpí různě závažným zánětem dásní (parodontopatiemi). U poloviny z nich najdeme mezi zubem a dásní patologické kapsy hluboké v průměru 5 mm. Vezmeme-li v úvahu počet zubů vynásobený obvodem každého zubu, můžeme dojít k číslu 42 čtverečných centimetrů. Přesně tak ohromná plocha našeho těla se nám zaživa rozkládá a je zdrojem masivní intoxikace celého organismu. To vše velmi tiše, velmi dlouho a téměř bezbolestně.
